Společným jmenovatelem psychoterapie a aplikované improvizace je možnost setkání se sebou, se svou hravostí a autentickým já. Ztišit vnitřního kritika, odložit strach. Zkusit si, jak se cítím ve mně zcela neznámé či netradiční roli. Přepnout z racionálního módu na ten intuitivní, hravý a kreativní. Kristýna Roubalová si povídá s psychologem a psychoterapeutem Honzou Andresem.
Vidět se v různých bezprostředních a nekomfortních situacích může být pro náš život objevné a nesmírně obohacující. Vyzkoušíme si, jak reagujeme automaticky, jaké máme jiné možnosti, jak se v různých rolích cítíme a jestli by nám nebylo lépe, kdybychom se chovali častěji jinak, než jsme zvyklí.
Natáčeli jsme v pražském Terapeutickém přístavu.